Kategorie: Onemocnění kůže

Plenková dermatitida neboli opruzeniny

Plenková dermatitida je jedním z nejčastějších kožních onemocnění kojeneckého a batolecího věku. Nejčastější výskyt je mezi 9. a 12. měsícem věku, kdy si tyto obtíže pprodělá téměř 50 % všech dětí.

Plenková dermatitida je jedním z nejčastějších kožních onemocnění kojeneckého a batolecího věku.  Nejčastější výskyt je mezi 9. a 12. měsícem věku, kdy si tyto obtíže pprodělá téměř 50 % všech dětí. Vyvolávajícím faktorem je zvýšení teploty, zapocení a zvýšená hydratace močí pod málo prodyšnými plenami. Vlhká zapařená pokožka je pak náchylná k poškození třením a oděrem. K poškození navíc přispívá i růst některých mikroorganismů a výrazně ho zhoršuje i kontakt se stolicí při průjmu.

Klinický obraz: Základní formou je tzv „W“ dermatitida, při které má podrážděná kůže tvar písmena W. Kůže je lesklá, živě červená a připomíná spáleninu. Závažnější formou je poté erozivní plenková dermatitida, při které se v okolí genitálu a hýždí tvoří nejprve hnisavá vystouplá ložiska o velikosti 0,5 – 1,5 cm, jejihž povrch je posléze erodován a tvoří se až tzv. amoniakové vředy.

Dalšími méně častými formami plenkové dermatitidy jsou : Kojenecký gluteální granulom ( jednotlivé červenofialové hrboly o půměru až 4 cm), Zázvvorková dermatitida ( pruhovité zarudnutí na vnitřních plochách stehen a na břiš při okraji pleny), „Lucky Luke“ dermatitida ( trojúhelníhková nebo čtvercová ložiska po stranách na hýždích vzniklá kontaktem s lepícími páskami plen)

Komplikace: nejčastější komplikací plenkové dermatitidy je druhotná infekce kvasinkovými mikroorganismy ( candidosa), při které se mohou přidružit i další projevy tohoto onemocnění v jiných místech zapářky ( krční rýha, podpaží..), v dutině ústní ( soor) nebo popraskané koutky s bělavými povlaky

Další komplikací může být bakteriální infekce

Léčba opruzenin: Základem léčby jsou preventivní a režimová opatření – je nutno snížit vlhkost kůže a zamezit tření volbou správné velikosti pleny a její častou výměnou. Častotst výměny pleny je závislá na věku dítěte. Novorozenec močí více než 20x za den, a přebalovat je nutno přibližně 12x denně. Tato frekvence se věkem snižuje – roční kojenec močí asi 7x denně. Hlavním úkolem rodičů je především zabránit delšímu kontaktu se stolicí. V době akutních projevů plenkové dermatitidy je vhodné použít o jedno číslo větší velikost pleny ( zabráníme tření, větší pleny mají větší savé jádro. Pokud rodiče používají látkové pleny, je nutno je po vyprání dokonale vymáchat od zbytků saponátů, nepoužívat aviváže a plenu po vyprání přežehlit.

V teplém prostředí ponecháváme dítě co nejčastěji rozbalené volně bez plen. Nutné je omezení přehnaně častého mytí postižené oblasti. Vodu a dětské mýdlo pro citlivou pleť je vhodné použít jen po stoličce. Ke zlepšení bariérové funkce aplikujeme při přebalování krém určení pod pleny nebo měkkou zinkovou pastu s rybím tukem ( event i s panthenolem a vitaminem E) ve velmi tenké vrstvě. Při závažnějším postižení je nutno použít i pastu s protimikrobiálními látkami. Velmi závažné projevy je nutno léčit krémy s obsahem malého množství hormonů ( kortikoidů), který aplikujeme 2x denně maximálně po dobu 7 dnů. Dlouhgodobé a časté používání genciánové violeti ( „ fialka“) není vhodné vzhledem k riziku vstřebání z poškozené pokožky.

Rodiče musí být připraveni na to, že prvé známky zlepšení neuvidí dříve než za týden a úplné vyhojení trvá několik týdnů  i při pečlivém dodržení všech opatření.

Většinu plenkových vyrážek mohou rodiče vyléčit sami za pomoci režimových opatření a volně prodejných léků. Jakmile se plenková dermatitida nezlepší věhem týdne, je vždy vhodné navštívit pediatra. Pokud ani behěm 4 týdnů léčby nedojde ke zlepšení nálezu, je vhodné konzultovat dětského dermatologa.


Použitá literatura: Dermatologie pro praxi 3/2010, MUDR. Štěpánka Čapková, FN Motol

 

print Formát pro tisk

WEBDESIGN | kokesovo.cz/levne-webove-stranky-a-seo